SMLOUVA O ZÁPŮJČCE

Náš nový občanský zákoník poněkud archaicky praví, že smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Aby závazek ze zápůjčky vznikl, je nutné, aby zastupitelná věc, typicky peníze, na jejichž zapůjčení se tento vzor vztahuje, byla opravdu předána. Obvyklé varianty a možnosti, jak smlouvu o zápůjčce formulovat, najdete přímo ve vzoru.

Pozor, tento vzor nelze použít v případě, že zapůjčitel peníze půjčuje „profesionálně“ za úplatu v rámci své podnikatelské činnosti. V takovém případě podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Možná oceníte pomoc s orientací v terminologii smlouvy: "Zápůjčkou" se rozumí přenechání zastupitelné věci (zde určité částky peněz), bezplatně nebo za odměnu, zapůjčitelem vydlužiteli, aby vydlužitel peníze dle libosti užil a po čase zapůjčiteli zapůjčenou částku peněz vrátil. "Zapůjčitelem" je ten, kdo vydlužiteli přenechává peníze k užití, "vydlužitelem" ten, kdo peníze od zapůjčitele přijímá, užije a po čase peníze v zapůjčené výši vrátí.